vypadat na míň, kdy do školy a zeštíhlující pruhy

Friday, 28. January 2005

Když řeknete někomu, že vypadá na čtyřicet, a je mu šedesát, zní to jako kompliment. Někomu může být naopak čtyřicet, a vypadá na šedesát. Co když zachovalý šedesátník vypadá na strhaného čtyřicátníka?

Kompliment funguje jenom když zdání je lepší než skutečnost. Jenže v takovém případě je to právě kompliment, který nepřímo zdůrazňuje méně žádoucí skutečnost. Když někomu řekneme, že vypadá mladě, říkáme tím, že je ve skutečnosti starej.

Hvězdy, ale občas i obyčejné ženy, tají datum svého narození, ale když se datum neví, pak se může stát, že vypadají jako strhané čtyřicátnice a ne jako bezvadné šedesátnice.

Narodil jsem se v listopadu 1956 a naštěstí se podařilo, abych šel do školy ještě se svým ročníkem. Strašila mě představa, že bych chodil s ročníkem 57, který byl přece úplně jiný. Byl bych celoživotně o rok mladší, všechno, celý život, by se mi o rok zpozdil. Brr.

Ale Eva, která je v prosinci, šla až s následujícím ročníkem, a vůbec jí to nepřijde. Prodloužilo se jí bezstarostné mládí a snad i ve třídě přežívala líp díky náskoku několika měsíců před většinou spolužáků.

Otázku, co je z těch dvou možností lepší, jsme řešili u Jakuba, který se narodil v říjnu. Dneska ale už jsou pravidla jednoznačná, takže šel automaticky s příštím ročníkem. Mě ale stejně šrotovalo v hlavě, jestli bychom se neměli pokusit zařídit, aby byl zařazený se svými kalendářními vrstevníky.

Nejde jen o to, co je lepší nebo horší, ale i o to, co to je vlastně. Kvantování populace po školních rocích není jen neutrální metodou z praxe. Neumím říct, kdybych šel o rok později, jestli bych byl stejně starý.

Přišel jsem v triku s vodorovnými pruhy (které mi ze sekáče věnovala Lenka Zvěřinová) a pravil jsem, že vodorovné pruhy mě dělají štíhlejším. Několik přítomných se mě hned pokusilo opravit, že je to právě naopak, každý ví, že vodorovné pruhy zešiřují. Jedině pan Jiří Fiala, kterého ostatně bezvýhradně adoruju, na to pravil, že vodorovné pruhy opticky zeštíhlují, protože ukazují, že kdo si je dá na sebe, musí být neobyčejně štíhlý.

Kdybych tak uměl říct, co mají tyhle tři příklady společného.

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.