budu se soustředit

Friday, 29. July 2005

V jedné scifi povídce ze šedesátých let se vrátí skupinka turistů ze stroje času, kde nešťastnou náhodou sešli z vymezené cestičky a zašlápli motýla nebo tak něco, a při návratu napřed všechno vypadá normálně, ale pak si začnou všímat podivných, i když zdánlivě ne zas tak důležitých změn oproti dřívějšku: některé nadpisy ve městě mají přehozená písmena…

Podobný pocit, že někdo musel ve třetihorách šlápnout na motýla, jsem dostal asi před třemi lety, kdy na mém oblíbeném BBC začali čeští redaktoři říkat, že se budou soustředit. Omlouval jsem je tím, že jsou vystaveni češtině možná míň než my ostatní, záhy jsem ale registroval nová a nová použití této vazby, zpočátku v české televizi a ostatních médiích, posléze jsem se dověděl, že i několik mých známých se bude soustředit. Získal jsem pocit, že chyba je na mojí straně, a že tam vždycky byla. Jedině že bych sedl do stroje času!

Pokud nikdo neví, o čem vlastně mluvím, znamená to, že proměna je už ukončena. Byl bych pak poslední pamětník, ale jakpak to dokážu. Kdo se rovnou soustředí, aniž se bude soustředit, by měl být separován od většinové populace, aby nám nezamořoval jazyk divnými vazbami, které nikdo v životě neslyšel.

původní komentáře: 

1 stikni tisk Martin WWW 11.08.2005, 18:58:14

Obligatni tema stale se zkrachlujiciho/zrychlujiciho casu. Aspon kamarat Vojta K. rikal o rodicich, ze zili v dobe kdy se 3x ci 4 x zrychlil svet a my toto zrychleni zazijeme behem svych let tak co 2 roky, stari to vetsinou nestihaji a my se snazime prizpusobovat abychom se neocitli jinde, meze to vsak ma, mobil jenz jsem se musel naucit uzivat vypinam uz co nejcasteji, tisk do ktereho jsem vnikal stridavym a nepravidelnym ctenim uz posledni mesice nectu a neposloucham, abych neprisel o svuj cas. Hodne dlouho jsem se snazil se vsemi a se vsim, i tim zcela protikladnym vyjit, ale informacni rozmelneni a dezinformace dosahly takoveho bodu, ze citim nutnoust „stisknout tisk“, delat vnitrne opacne nez za cim jde majorita. Zni to trebas banalne, ale snazil jsem se s tim dost dlouho vyjit, ale uz odmitam kvuli tzv. ostatnim rikat napr. „budu se soustredit“, ono veci na teto urovni je ve spolecnosti spousta.

2 Ahoj Martine! kokolia WWW 11.08.2005, 20:48:16

Jsem dědeček!!! Sice jsem na to pyšný, stejně jsem si ale ještě nezvykl. Miminko se narodilo před asi dvěma týdny; když jsem ho viděl, řekl jsem si, že možná jeho první den trvá celou půlku života, druhý den čtvrt, a tak dále.. Dospělost je už pak jen kmitnutí. Pátý den po porodu bylo z porodnice doma, sledovali jsme zrovna v bedně Jamese Bonda. Připojilo se k nám (i když mám hodně divný pocit z toho, že mimina jsou v místnosti společně s televizí nebo rádiem). Podle té mé matematiky pro něj ten film mohl trvat několik roků – to ovšem záleží, jaký věk by se bral jako referenční.

Zrychlování světa je skutečně obligátní téma, ale některé věci se prostě nezrychlí, ani kdybychom se zbláznili. Kdyby se všechno zrychlovalo proporcionálně, nikdo by si toho třeba ani nemusel všimnout, ale takhle se trhají časové vztahy, a to je někdy nevyzpytatelné. Já se ze zrychlení času, tak jak přichází s každým rokem věku, těším v tom, že všechna práce, všechno čekání atd. mi dneska trvá už tak krátce, že mě to ani tolik neobtěžuje – ale samotné práce se přitom udělá přibližně stejně (málo…), jako kdysi, kdy se čas ještě vlekl.

A pamatuju si dost dobře, jak se vlekl, existuje mi dokonce ten referenční bod, kterým je v mém případě Tajuplný ostrov; Verne tam píše, že po ztroskotání trosečníci čekali „pouze hodinu“ – to bylo v mých tehdejších deseti letech nepřeklenutelně dlouhá masa času. To mi teprve vyjevilo celou hrůzu ztroskotání, jelikož vás to vyvrhne na pevninu a musíte tam někde čekat celou hodinu, brr. Pak jsem knížku četl o rok později, přišlo mi to pořád šílená doba, ale ne tak, jako předtím. Když jsem to pak četl znovu potřetí za pár let (měli jsme doma málo knih), už mi to ani nepřišlo.

No nic, stejně to, co jsem psal o „budu se soustředit“, se netýkalo soustřeďování samotného, ale toho, že se před pár lety tahle podle mě negramatická vazba náhle objevila v médiích a pak i mezi lidma, a dneska už je jakoby normální, dokonce možná už zdomácněla natolik, že už ani není poznat, o čem vůbec píšu, když na ni v jazykovém okénku upozorňuju. Tvůj komentář se zdá ten předpoklad, že „budu se soustředit“ už ani pro českého intelektuála není nečeská vazba, potvrzovat.
ahoj, k.

3 Prani stesti MV 12.08.2005, 01:10:19

Ahoj, to s tim Vernem je vesele a jasne, diky. Blahopreju k potomkum, stesti a zdravi!!! MV

4 13.02.2008, 16:17:28

- vlastně nejde jen o vazbu \"budu se soustředit\“, ale o to, že se tvar budoucího času používá pro přítomnou dobu; pro Annu Vlasákovou jsem už měl nalezených několik příkladů téhle vazby v Respektu, ale teď jsem narychlo vyhledal tyhle dva příklady na aktualne.cz:
\“…inzerenti však tento nový trend přehlížejí a dále se soustředí na nabízení výrobků pro muže\“
nebo:
\"Společnost se v poslední době soustředí především na výrobu biopaliv, ale vyrábí i rostlinné oleje\“.

Je to normální? Nebo jsem nenormální já? Čekal bych tam soustřeďuje…

5 tak to jsem ráda Amanita 02.02.2009, 22:49:52

tak to jsem ráda, dne 2. února 2009
tak to jsem ráda, že jsem našla spřízněné duše ohledně soustřeďování. Kdysi jsme se učili o dokovavých a nedokonavých videch sloves. To bude ono. Tomu útvaru \"budu se soustředit\“ by moje mamka řekla germanismus. Něco podobného je \"budu vidět\“ místo uvidím atd. Už si nepřijdu tak osamocena, podobně jako vy všichni jsem měla pocit nepatřičnosti. Díky a nedejte se. Zejména pro ta vnoučata bude vaše škola nutná. Vždy mi přeběhne mráz po zádech, když zaslechnu takovou jazykovou bezcitnost.
Milý ostrůvek pro spočinutí.
S několikaletým zpožděním, přesto popřeji \"budu přát\“ pěkné dny. Ama

Add new comment

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.